Jak na seminárky

Seminárky jsou jedním z tradičních doplňků studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách. Dříve mívaly velmi podobnou formu několikastránkových psaných útvarů, doplněných přímými nebo nepřímými citacemi a seznamem použité literatury. Dnes je již situace odlišná, pod tímto termínem si lze představit i nejrůznější prezentace, multimediální  projekty a podobně.
I přes značnou volnost co do podoby by měly seminárky vykazovat stále několik základních rysů.
V první řadě by jím měla být originálnost seminárky. Všeobecná dostupnost mnoha různých textů na internetu svádí studenty ke kopírování nejen částí, ale dokonce i celých již někým jiným vyhotovených útvarů. Takový přístup s sebou nese značná rizika. Může být jednak odhalen antiplagiátorskou kontrolou, jednak nikde není napsáno, že okopírovaný text je zároveň kvalitním textem. Taková seminárka může být například obsahově zastaralá. Nebezpečí tohoto druhu hrozí zvláště tehdy, když je tématem některá z aktuálnějších událostí, protože zde se situace neustále vyvíjí. I pohled na starší události se ale mění, protože jsou vydávány nové publikace, vycházející z modernějších poznatků. Dále může jít o dílo založené na nekvalitních a dostatečně nepodložených pramenech, případně sice na kvalitních, ale špatně pochopených pramenech. Na okopírování seminárek jednoduše úspěch při studiu nejde postavit.
Daleko lepší je zaujmout k tomuto problému aktivnější přístup. Témata seminárek jsou sice zadávána vyučujícím, tím ovšem není řečeno, že student sám nemůže iniciativně přijít s návrhem tématu, které jeho samotného zajímá, orientuje se v něm, ví o něm více než o ostatních. Pokud bude jím navržené téma souviset s tématy vyskytujícími se během studia v daném semináři, potom není problém, aby se po dohodě s vyučujícím nestalo tématem jeho seminárky. Někdy bude třeba navrhované téma rozšířit nebo zúžit, ovšem i tak je stále lepší pracovat na díle obsahově blízkém, než se zabývat tématem, které autorovi mnoho neříká.
Pokud vyučující striktně trvá na zadaných tématech, je základem úspěchu seminárky volba z nabízených témat. Obecně platí, že je lepší vybrat si téma širší. Budou se k němu lépe shánět podklady, a to i v menších knihovnách, větší knihovny mají obvykle k dispozici také větší počet výtisků knih s obecnější tematikou.
Někdy se může vhodné téma ke zpracování skrývat pod nánosem odborné terminologie. Není tedy proč podléhat panice při spatření záplavy cizích slov, může jít třeba jen o snahu zakrýt banalitu a triviálnost tématu. Zásada dvakrát měřit a jednou řezat platí i zde, tedy nejdřív si výběr seminárky řádně rozmyslet, potom si však za svým rozhodnutím stát. Ani sám vyučující nemá zájem na tom, aby se jednou rozebraný seznam seminárek neustále měnil prohazováním mezi zpracovateli nebo úpravami témat.

1 komentář »

  1. [...] za každou kapitolou či oddílem, bude uvedena pod číslem [3] daná publikace.). Konečně vzor seminárky by měl upravovat také podobu vložených objektů, jako jsou obrázky, tabulky či grafy. Zde je [...]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>